Ádám Blázscovics - nejlepší z nejlepších
Ádám Blázsovics není ve sportovním světě ještě moc známé jméno, přesto ve svých 25 letech je již teqballová legenda. Ve sportu, který dobývá svět a který měří technické parametry všech zúčastněných hráčů, patří Ádám k těm nejlepším a dost možná v dnešním světě nenajdete hráče, který by se mu mohl v teqballu rovnat. Jaká byla Ádámova cesta k tomu, stát se neporazitelným, se dozvíte v následujícím článku.
„Nejdříve jsem začal ve 14 letech s fotbalem v jednom malém maďarském městečku Sümeg, nikdy jsem ale nebyl hráč, kterého by zdobila vytrvalost nebo fotbalová genialita“ , prozrazuje Ádám své úplné sportovní začátky.
Když později přišlo na rozhodování jaké zvolit vzdělání, Ádám zvolil univerzitu se sportovním zaměřením a to dost možná bylo velice důležité rozhodnutí k tomu, aby se stal tím, čím dnes je.
„S fotbalem jsem pokračoval i na univerzitě za školní tým, ale v klubu nebyly moc dobré vztahy a fotbal mě nečinil šťastným. Naštěstí se v květnu roku 2015 objevil nový sport. Ten sport se jmenoval Teqball. Do té doby jsem o něm neslyšel a tak jsem veškeré informace o této hře hledal na internetu. Nastudoval jsem pravidla a přemluvil jednoho kamaráda, aby začal trénovat se mnou.“
První pokusy hry teqballu kluci absolvovali v místním klubu stolního tenisu, kde trénovali na ping pongových stolech. Pro tu první zkušenost a nalezení lásky k tomuto sportu měly tyto tréninky velký vliv. Netrvalo dlouho a v Maďarsku se konala první teqballová soutěž dvojic, které se nadšení nováčci rozhodli zúčastnit.
„Když jsme přijeli na náš první turnaj, bylo to náročné a prohráli jsme všechny naše zápasy. Nebyl jsem vůbec zklamaný, protože jsem se zde do teqballu zamiloval, zde to byl ten moment, kdy jsem si řekl, že chci být mnohem lepší. Když jsem se pak vrátil na univerzitu, po dohodě s učiteli se velice rychle povedlo získat originální stůl a mé tréninky mohly začít“.
Pro začínajícího Ádáma bylo super, že většina učitelů teqballu začal fandit a tak každou volnou chvíli využil k tréninku. Nebylo pro něj vůbec překážkou, pokud vedle probíhala výuka jiné třídy. Zde začal brousit své dovednosti jako diamant. Hráčů ze začátku také nebylo moc, proto většina tréninků byla vedena jako singly.
„Asi po třech měsících tréninku jsem přizval Csabu, který se hodně divil tomu, co to je za sport, ale poté si teq oblíbil a začli jsme hrát spolu. Během toho bylo v Maďarsku mnoho malých teqballových turnajů, většinu zápasů jsme prohrávali, ale každá prohra nás činila silnějšími. Na turnajích jsme poznávali mnoho hráčů s různými herními styly, pozorovali jsme je a učili se od nich“.
Z prvu byl Ádám velký obranář, jeho hlavním cílem bylo hrát bezpečně, dokázat vrátit každý míč a vyčkávat na chybu soupeře. Po roce a půl hraní si však řekl, že chce do hry zapojit i útočné prvky a začal se učit smečovat levou nohou. Netrvalo dlouho a tento dril zvládl, což mu dalo ohromnou výhodu proti soupeřům. Tehdy se vše začlo lámat a Ádám získával výhry na turnajích jak na běžícím páse.
„Ani nevím jak, ale smeče jsem se naučil hodně rychle. Měl jsem možnost trénovat několikrát týdně od 22:00 do 24:00 a společně s přáteli jsme se zlepšovali. Poté přišla kvalifikace na 1. mistrovství světa a tak jsme trénovali singly i doubly. V té době naše hra byla uplně jiná, než nyní. Csaba neměl tak vysoké smeče jako teď, a můj styl byl levou smeč, pravou spin těsně za síť. Kvalifikaci singlů jsem vyhrál a turnajem procházel az do finále, které jsem ale bohužel prohrál“.
I tak pro něj byl tento turnaj velkou zkušeností, která ho donutila ještě více zlepšit jeho hru. Právě po tomto MS začal trénovat smeče i pravou nohou, což pak po úpravě pravidel teqballu byla veliká zbraň. Jeho hvězda začala růst a v Maďarsku již nebyl nikdo, kdo by ho dokázal porazit. Stejně tak Csaba, Ádámův velký kamarád a spoluhráč ohromně herně vyrostl, zlepšil mezi hru a naučil se velice dobře smečovat. Dny a měsíce plynuly a pomalu se blížilo druhé MS ve francouzském Reims.
„Musel jsem si vybrat, zda budu hrát singly nebo doubly. Hlavně díky Csabovi jsem se rozhodl pro doubly a společně jsme se chtěli stát mistry světa“.
Ádám s Csabou kráčeli turnajem suverenně až do finále, ve kterém se střetli s dvojicí z Černé hory. První set maďarská dvojice vyhrála, poté se ale do jejich hry vkradla nervozita a bohužel pro ně zápas nakonec prohráli.
V současné době se Ádám hodně zaměřuje na singly, kde zatím nenašel přemožitele. Letos objel již několik turnajů a všemi prošel bez jediné prohry. Velké finále bylo také možné vidět na turnaji v Čelákovicích, kde proti sobě nastoupili právě Ádám s Csabou. A bylo to velkolepé finále, plné neskutečných výměn. I zde Ádám vyhrál.
Jak Ádám hodnotí své silné a slabé stránky?
„Mezi mé silné stránky patří to, že mohu použít každou část těla. Hlavu a nohy pro útok, hruď či rameno pro obranu. Také umím být velice trpělivý a pokud proti mě soupeř udělá bod, nezačnu zmatkovat a dále hraji s chladnou hlavou svou hru. Mou slabinou je asi to, že často zkouším „hlouposti“, jako třeba obranu ramenem“, směje se Ádám.
A jaká je rada všem začínajícím hráčům?
„Vytrvat a nevzdávat se, je to úžasná hra, která si vás získá. Teqball je hodně o tréninku a zlepšování jednotlivých herních prvků. Drily jsou důležitější i než pouhé hraní zápasů. Jasně, i zápasy mají velkou váhu, ale nezlepšíte se tak rychle. Do hry dvojic pak vidím velkou výhodu v tom, že máte stálého partnera, zvykáte si na sebe a společně rostete velice rychle“.
Adam je teqballovou hvězdou, která je vzorem pro hráče po celém světě a zcela jistě bude brzy znám podstatně více.
Jak se Ádám prezentoval na turnaji v Čelákovicích, lze shlédnout zde: https://www.youtube.com/watch?v=yGNz784SLZg&t