Petře, na začátek se nám prosím představ, zejména po té sportovní stránce.
Od malička jsem hrál fotbal, v páté třídě přešel do fotbalové školy Zbrojovky Brno na ZŠ Janouškovu,
kde jsem hrával v útoku s Milanem Pacandou a Petrem Švancarou. Dokázali jsme porazit i Spartu
Praha Švancikovým gólem 1:0. Toto utkání si pamatuji velice dobře, protože jsem v něm dostal
jedinou červenou kartu v kariéře. Po problémech s koleny v dorostenecké kategorii, která nevydržela
dlouhodobou zátěž, jsem musel s fotbalem skončit a začal jsem hrát nohejbal, kterému se věnoval
můj táta. S kamarády v Modřicích postavili první kurt a přihlásili se do krajské soutěže, kde všechna
utkání v první sezóně prohráli 0:9. Jistě tenkrát netušili, že založí oddíl, který bude patřit k nejlepším v
historii. Nohejbalu jsem propadl, trénoval 4-5 dní v týdnu a dostal se až na úplný vrchol – vyhrál jsem
několikrát MS i ME v jednotlivcích a dvojicích.

Jak jsi objevil teqball a co tě vedlo k tomu si ho vyzkoušet?
Po dlouhé době jsem se v půli prosince podíval na nohejbalové stránky a tam byl 10 minut starý
odkaz, že se na mistrovství světa v Teqballu ČR umístila na 6. místě (ve dvojicích). Pustil jsem si nějaká
videa a věděl, že tento sport mě bude bavit.. A stalo se. Za tři dny jsem jel na trénink do Pardubic a
teqball mě naprosto pohltil.

Jak velké odlišnosti jsou ve hře mezi nohejbalem a teqballem?
Velké.. Výhodou pro ČR, oproti všem světovým týmům, je nohejbalová smeč a přihrávka.. To
jednoznačně.. Tím to ale končí. Dále je to o komplexní technické vybavenosti hráče.. Např. jen smečař
bez techniky by neměl v teqballu šanci - pravidla jsou nastavena tak, že kladou na hráče velké nároky
po všech stránkách - hraní hlavou, kolenem, hrudníkem... I smečař musí přijímat servis a nahrávat.

Sám máš za sebou první velkou zkušenost, kdy jsi nastoupil v singlu i v doublech na mezinárodním turnaji v Maďarsku. Nejdříve prosím zhodnoť,  jak sis užil singl a co ti singl ukázal?
První dvě utkání byla proti dvěma top singlistům. Oba dva prošli až do finále turnaje. Tato utkání pro
mě byla velkou zkušeností, s hráčem Francie jsem sehrál vyrovnané utkání, které rozhodly moje
nevynucené chyby v koncovce a tím jsem prohrál 16-20. Maďarský hráč byl jako stroj, zatlačil mě
smečovaným servisem a vrácené míče si nachystal a nekompromisně smečí ukončoval. Podařilo se mi
postoupit díky skóre ze třetího místa, ale v KO fázi jsem nevynucenými chybami, kterých bylo mnoho,
soupeři vítězství doslova daroval. Utkání špičkových singlistů mi ukázala tuto disciplínu v celé její
kráse. Je v ní obrovské množství herních a taktických variant a to je na ní to krásné. Každý hráč si
může najít svůj herní styl a je jen na něm, kolik času a tréninkového úsilí je mu ochoten věnovat.

Pak přišly doubly, kde jsi po boku s Lukášem Flaksem vybojoval velký úspěch pro ČR. Jak sis tuto
disciplínu užil?
Velice. Utkání ve skupině jsme hledali optimální systém, který nám bude nejvíce vyhovovat. Ve
vyřazovacích bojích jsme se zlepšovali zápas od zápasu a poté, co jsme se probojovali mezi nejlepší 4
týmy, jsme si řekli, že si zápasy proti světové špičce užijeme, budeme hrát v pohodě a pokusíme se ze
sebe dostat to nejlepší. A to se nám i podařilo. O stupně nejvyšší jsme s Maďary i Rumuny sehráli dvě
naprosto vyrovnaná utkání, které se rozhodovaly až v koncovkách setů. Užíval jsem si to plnými
doušky a za stavu 14:14 proti Maďarsku v semifinále, jsem si v hlavě promítnul, jak jsem se ještě před
měsícem díval na MS na tento TOP pár na internetu a žasnul nad jejich hrou a teď tady stojím,
hrajeme proti nim a oni nám nemohou chytit ani jednu smeč. To je prostě crazy!

Zmínil jsi Adama Blázsovicse a Csabu Bányika, což jsou v teqballu něco jako Ronaldo a Messi ve
fotbale. Jak na tebe oba působili?
Herně jsou to opravdu ikony světového teqballu. S Csabou jsem se po utkání v singlu bavil a i po
lidské stránce na mě působil velice skromně a takové lidi beru a sedí mi, žádní namistrovaní frajírci!

Kdyby sis mel vybrat jednu disciplínu, byl by to singl nebo double?
Oboje. Teqball mě uchvátil po všech stránkách!

Kde vidíš teqball za pět let?
Dle mého je na tom podobně jako florbal před několika lety. Jde obrovsky dopředu, po 4 letech od
vzniku bylo finále MS na Eurosportu v přímém přenosu. Ambasadorem je Ronaldinho, to mluví za vše.

Sám víš, jaké úsilí stojí být v něčem úspěšný. Teqball je něco nového, klade požadavky na velkou univerzálnost a kontrolu míče a i zde je třeba hodně dřiny. Co bys vzkázal zájemcům, kteří by chtěli s teqem začít?
Ať jdou do toho, nebojí se ničeho a uvidí, zda je teqball chytí. Rozhodně ale tento sport doporučuji
všem fotbalistům jako doplněk, vždyť přední světové kluby, v čele s AC Milán, ho již mají jako součást
tréninku.

Také stojíš za tím, že díky tobě si teq budou moci vyzkoušet a hrát i lidé z Brna. Kde a jak si teq
mohou zkusit?
Vše se ještě ladí a dokončuje, velkou podporu jsem našel v Holubicích u Brna a ve Velké Bíteši, za což
jsem velice rád a tímto bych chtěl všem zainteresovaným ještě jednou poděkovat.
V dnešním světě počítačů, tabletů a virtuálního světa je velice důležité podporovat jakoukoliv snahu
o sportovní aktivitu a pohyb.

Závěrem nám ještě prozraď své sportovní cíle?
Trénovat a zlepšovat se tak, aby z nás měli ve světě respekt, což už se pomalu ale jistě děje,
rozšiřovat tento krásný sport mezi lidi, ale hlavně se Teqballem bavit!

Petře, děkuji moc za Tvůj čas a ať se i nadále daří. Nyní Tě čeká další výzva a to rovnou na domácí
půdě, kdy se 9.2.2020 bude konat první mezinárodní turnaj u nás. Skvělá pozvánka pro všechny, co
by rádi fandili tobě i dalším českým týmům.